Filmové resty: Pasažéři

Dalším dohnaným restem je zajímavé komorní sci-fi Pasažéři. Tenhle film na mě čekal asi 3 roky, a když jsem jej konečně zhlédl, upřímně lituji, že jsem jej viděl až teď.

Jako fanda sci-fi žánru jsem už po první upoutávce věděl, že tohle vidět chci, jen to tehdy nějak nevyšlo na kino. V té době na výsluní kráčející Chris Pratt a mnou neoblíbená (téměř nenáviděná) Jennifer Lawrence jsou v podstatě jediní hrdinové celého příběhu. Chvíli věnovanou postavě Lawrence Fishburna ale ještě zmíním. Film se na první pohled tváří jako velké sci-fi se skvělým vizuálem a efekty. Ovšem ve skutečnosti jde o komorní příběh, zaměřený na postavy, jejich přežití a jedno velké tajemství.

Máme tady nějakou tu možnou budoucnost, a když si zaplatíte, můžete se vydat na sto dvacet let dlouhou plavbu vesmírem, začít nový život na úplně jiné planetě. Jako když evropané osídlovali území domorodých indiánů. Ovšem to bylo úplně jiné měřítko. Ve filmu je na cestě plně autonomní loď, která pluje vesmírem poloviční rychlostí světla. V hibernačních modulech veze pět tisíc pasažérů, tedy lidí, kteří se chystají osídlit novou planetu, která už na ně čeká s otevřenou náručí. Předpokládám, že ji ona společnost Homestead důkladně připravila, postavila domy a další infrastrukturu a noví obyvatelé zde mohou začít žít. Mimo pasažéry, tedy zákazníky, je na palubě i posádka. Těch je necelých tři sta. Také v hibernaci.

Konstruktéři celé lodi a technologií si natolik věřili a podlehli aroganci, až uvěřili, že je jejich výtvor dokonalý a nemůže se pokazit. No a jak asi tušíte, zde to celé začíná. Probouzí se Jim. Jeho modul jej kvůli závadě probudí dříve. Devadesát let před cílem. Ne, zpět do hibernace nemůže. Zůstává tak rok sám na obrovské lodi. Jedinou společnost mu dělá androidí barman. V den, kdy to chce vzdát, objeví v jednom modulu ženu. Postupně ji poznává pomocí lodních záznamů, až se zamiluje. Po dlouhém váhání se rozhodne ji probudit. Probudí ji, ale neřekne jí to. Sbližují se, až se sblíží jak nejvíce to jde a ve chvíli, kdy se vše zdá dokonalé se Aurora dozvídá pravdu. Bum bác, obrat o 180 stupňů. Ovšem netrvá dlouho a objeví se větší problém. Loď začíná zničeho nic selhávat. Už nejde jen o ty dva, ale o všechny na palubě.

Na snímku vše hraje a funguje. Příběh, hudba, herecké výkony. Ano, asi poprvé nemám Jennifer Lawrence co vytknout. Vážně skvělé výkony, a to ode všech. Chris Pratt dokazuje, že také umí víc než jsme doposud mohli vidět. Lawrence Fishburne se objeví asi na deset minut, ovšem výborných deset minut. Musím zmínit vizuální provedení. To je velmi povedené, vzhled lodi, venku i uvnitř, technologie, přístroje. Od začátku si diváka získává skvělá atmosféra. Nechybí napětí, lehký humor, romantika a také hluboká myšlenka. Žádná hluchá místa. I často kritizovaná sci-fi vesmírná logika a fyzika na sebe moc neupozorňují. Žádné do očí bijící nesmysly. Osobně jsem se k filmu ještě dva dny v myšlenkách vracel a přemýšlel o různých situacích a scénách.

Pasažéři a jejich 116 minut obsahují výborně odvyprávěný příběh. Nepřehánějí a zaměřující se na charaktery a situace, ve kterých se jedinec musí jasně rozhodnout. Nevíte, jak se rozhodnete, dokud se do konkrétní situace nedostanete. Příběh mě pohltil a užíval jsem si jej, takže kdo neviděl a má rád tento typ sci-fi, neváhejte!